,,Právě teď je chvíle na to, splnit si přání. Nikdy nevíme, kdy to může být naše poslední možnost."

DŮLEŽITÉ VAROVÁNÍ PRO VŠECHNY ČTENÁŘE I BLOGERY!!!

2. Boj o život

9. prosince 2012 v 12:50 | Any

2. Boj o život




Byla již temná noc, lidé ve vesnici už tiše spali a nemuseli se bát nebezpečí tam venku. Ale i v té tiché noci byli i ještě někteří, kteří dohlíželi na bezpečnost vesničky. Vesnice Supelcher oplývala mnoha záhadami a jedna z nich byla i tato, někteří šťastlivci z vesnice měli v sobě skrytý dar, gen , který se dědil a díky tomu se mohli měnit na obrovská hrdá zvířata a přidat se do smečky známé pod názvem Shadow Angel, byla to smečka vlků, jejíchž povinností bylo chránit všechny lidi ve vesnici. Lidé věděli o této schopnosti, ale netušili, kdo tenhle dar má. Věděla to jen Adapfé s Okivanou a Talishou, neboť ta chodila s mužem, který byl členem smečky a měl dar. Na náměstí už oheň zcela pohasl a medvěd, který se zde objevil odpoledne zmizel někam do hor nad vesnici. Všude byl klid a šílené bezvětří, takže vlci nemohli zachytit přicházejí nával pachu nebezpečí. Vlků bylo pět, čtyři byli muži a jedna žena. Vůdcem byl právě Chriss, ten byl nejvyšší a nejstarší. Pod ním bylo dvojče Rikanee, Zeen. Byl jeho zástupce a taktéž velmi silný vlk. Jeho sestra Rikanee byla holka Chrisse, ale byla postavením až na čtvrtém místě, předběhla jen Jasse, ten byl nejslabší a ne moc starý přírustek. Na třetím místě, neboli stupni, tak se to říkalo mezi nimi, byl Collas. Podobal se Chrissovi, ale povahově a svým chováním byli odlišní. Jass s Chrissem a Collasem byli na stráži na jihovýchodní straně vesnice, severozápadní měl Zeen se svým dvojčetem Rikanee. Oba stáli tiše vedle sebe a sem, tam se drbli čumáky do nohy, načež ten druhý zavrčel. Takhle se rádi provokovali, Zeena to přestalo bavit a se vztyčenou hlavou se o kousek vzdálil, Rikanee se naštvala a kousla ho do nohy. Obrovský černý vlk se po ní ohnal, ale tak, aby jí nijak neublížil, jen jí dal najevo svou nynější náladu. Jeho oči byly černé jako jeho huňatě uhlová srst. Rikanee měla barvu pískově žlutou mísící se s bílou. Ze spod, břicho , byla bílá a od trupu nahoru měla pískově béžovou barvu (spíše víc do žluta ). Vycenila na něj zuby a když se podíval směrem dolů ze zdi, zpod ní se vynořil obrovský šedohnědý vlk. Byl mnohem větší než Jass, Collas nebo i Zeen. Přeskočil vlčici, která strnula pohledem na letící vlka nad její hlavou a pak se zuby ohnala, minula a on se ponořil do lesa nad vesnicí. Oba vlci, co měli stráž se za ním ihned pustili. Rikanee byla velmi rychlá, byla taky lehčí než muži, ale na toho cizího vlka nestačila. Pomalu získával odstup několika metrů, všimla si svého bratra, který se za ním přestal hnát a snažil se mu nadběhnout vrchem, musel přeskakovat klacky a větve, musel dávat pozor na kořeny a sem tak se skrčit. Zeen znal tenhle les a věděl o každé zkratce v něm, ale cizí vlk ho překvapil, chtěl ho dostat svou mazaností, ale jak se zdálo, on dostal ho. Zeena to víc rozhněvalo a výhružně zařval na vlka. Ten se jen otočil, ale dál mu nevěnoval pozornost, nachytal černého vlka tím, že ho nechal si myslet, že míří blíž k vesnici, ale nečekaně přeběhl vodní koryto a stočil se zpátky nad vesnici do hlubokého lesa. Měl pronásledovatele v patách, oba to ale po chvíli vzdali a zavyli silně do temné noci. Z druhé strany se jim dostalo odpovědi, zavytí ostatních vlků se přibližovalo k cizinci. On však mířil k tomu vytí. Byl již blízko a pak uviděl to, co se snažil vystopovat. Dole pod kopcem, na kterém stál, byl tmavě hnědý menší vlk a kousal tam klacek. Jakmile zaslyšel vytí svých druhů otočil se a hledal nepřítele, byl však tak nepozorný, že si nevšiml obrovského pětimetrového medvěda. Ten pozoroval vyplašeného vlka ze skály a pak se vyřítil na něj. Menší hnědý vlk se stačil jen otočit, aby viděl obrovského černého medvěda vztyčeného nad jeho tělem s tlapou připravenou k úderu a s tlamou plnou velkých zubů. ,, Jassi pozor…za tebou!" uslyšel křik svých druhů. Medvěd se na něj rozeběhl a tlapou vystartoval proti jeho zubům. Jen tak, tak uhnul před smrtelnou ránou a dostalo se mu jen škrábance přes tlamu. ,, Jassi….za tebou taky!" uslyšel hlas Zeena. Jass se otočil a těsně před ním se odrazil velký šedohnědý vlk, přeletěl mu přes hlavu a skočil na medvěda. Chytil ho pod krkem a trhal, škrábal drápy, oči mu žhnuly do jasně žluté barvy. Medvěd ho objal tlapami a mrštil s ním o zem, vlk zakňučel, když si při dopadu zlomil tlapku, ale znovu s vrhl na medvěda a jelikož byl jen o něco menší, podařilo se mu medvěda strhnout pod sebe. Vztyčil se svou hlavou vysoko nad něj a z tlamy mu přes velké ostré zuby tekly sliny a zavrčel na medvěda, pak ho pustil, medvěd se zvedl a utekl. Šedohnědý vlk se otočil na vyděšeného hnědého vlka. ,, Nemusíš se bát, medvěd už je pryč. Příště si dávej ale pozor." Vlk se pousmál a vyběhl za medvědem do příkrého kopce, aby ho zahnal co nejdál odsud. Běhm chvíle se vrátil, ale to už tam byli všichni členové smečky Shadow Angel. ,, Ty nejsi vítán. Odejdi!" zpoza všech vlků vystoupil největší tmavě šedý vlk s bílýma tlapami, byl jen o něco větší než ten šedohnědý cizák. Všem vlkům se cizinec moc nezamlouval, vyzařovalo z něj cosi temného a děsivého. ,, Právě mi zachránil život, Chrissi." Malý hnědý vlk se otočil na vůdce. ,, Za to mu patří dík, ale nemá tady co dělat. Odejdi v klidu vlku a my tě necháme odejít." Chriss nepřátelsky zavrčel. ,, To nemohu. Chci se přidat k vaší smečce, nemám kam jít, nemám žádný jiný domov." ,, Chrissi, možná by si mohl udělat výjimku. Zachránil Jassovi život a mě taky se Zeenem neublížil, i když mohl." Dopředu vystoupil o něco větší vlk, než byl Jass. Podle pachu cizí vlk poznal, že jde o ženu. Otřela se čumákem a Chrissovu hlavu a podívala se na vlka před nimi. ,, Já vím, ale mé poslední slovo je jasné. O cizího vlka nestojíme, odejdi hned teď nebo tě roztrháme." Nejvyšší vlk velice výhružně a dlouze zavrčel, přičemž odhalil své ohromné tesáky. Cizí vlk se nerad, ale přece jen sklonil, na důkaz podřadnosti, ale Zeen po něm vyjel a kousl ho do krku. Šedohnědý vlk se jen ohnal zuby, ale neublížil mu, nebránil se. Černý vlk po něm vyjel znovu a srazil ho k zemi na zlomenou tlapu. Kousl ho do čumáku a kdyby nebylo vlčice, která se proti němu postavila, byl by za chvíli mrtvý. ,, Nechte ho tak, buď odejde a nebo ho někdo, či něco zabije. Možná to bude to zranění, se kterým nebude schopný se uživit." Vůdčí vlk se otočil a všichni ho následovali, jen vlčice a Jass se zdrželi. ,, Je mi to líto vlku, děkujeme ti." Vlčice se přičichla čumákem k jeho a odešla za svým klukem. ,, Děkuju, a opravdu mě to mrzí." Tmavě hnědý vlk se otočil k odchodu, pak se otočil a před cizího vlka položil mrtvou srnu. ,, Na chvíli tě zasytí, možná ti někoho pošlu. Teď sme si kvid cizinče." ,, Díky Jassy." Vlk se opřel hlavou o zem a odpočíval. Díky jeho zraněný byl zde ponechán osudu, nezbývalo mu nic, než čekat na smrt nebo na zotavení nohy. Bylo ale fajn, že slyší myšlenky ostatních vlků, vlci se totiž mezi sebou dorozumívali jen myšlenkami, čím dál ale byli, tím se mu ztráceli, až tam zůstal úplně sám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wicky Wicky | Web | 20. června 2013 v 14:18 | Reagovat

Dokonalost!:OO Úplně nádherně píšeš!:) Myslím, že budeš moct určitě v budoucnu vydat knihu!:OO

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama